Proč si změnit jméno

Toto téma jsem vybrala, protože od doby, co jsem si změnila jméno, mi lidé neustále kladou otázku :“ A to ho máte opravdu v občance? Není to jen umělecké jméno?“ „A proč jste si ho změnila? Má to opravdu takový vliv na život?“
Otázek se objevuje mnohem víc. Jakmile lidé zjistí, že je snadné takovou změnu provést, okamžitě je zajímá jak se to dělá a kolik to stojí korunek
Proto bych ráda otevřela téma jméno i na těchto řádcích.

Ano, jméno mám nejen v občance, ale mám nový rodný list. Vlastně, je to dokonalé. Slavím teď dvoje narozeniny, dvoje svátky……….původní jméno slavím s rodinou, která nebyla schopna pojmout takovou změnu do svých životů – až na strýčka Karla, který mi byl oporou, a ihned začal k mojí radosti vymýšlet všechny možné přesmyčky a zdrobněliny Taishy.
Taishu pak slavím 8.10., kdy má svátek ( podle USA kalendáře). Jméno je to původem africké, ale kdo by se honil za černochy, aby zjistil, kdy slaví Taishu . Také bohyně Luny se jmenovala Taisha a manželka Mohameda jakbysmet – toho už se sotva zeptám hihi.

Narozeniny pak slavím ty původní a to se všemi blízkými – a druhé narození slavím soukromě – a to v den, kdy jsem dostala úředně nové jméno´tj 10.10.2007. Pozornějším čtenářům neuniklo, že jsem tím pádem mladice jen pohledět 🙂

Ale proč jsem si dala takovou práci, vydala se na milost a nemilost úřadům a vystavila se riziku, že skončím osamělá, tlukoucí pěstmi zoufale do mříží, vypolstrované cely na blázinci ?

Odpověď není tak snadná jak to vypadá. I mě trvalo delší dobu, než mi došly skryté důvody, ty spirituální.
Řekněme, že prvním implulzem byl náhlý nesoulad s rodným jménem. Upřímně, kdo z nás neprošel fází, kdy už na škole nenáviděl rodiče za tak strašné jméno, jaké mu dali? Asi skoro všichni. Nikdo nejsme spokojeni s tím, co máme. Blondýna chce být černovlasá, hubeňourka touží po ženských křivkách, buclínka chce vypadat jako radiátor, vnadná žena šetří na zmenšení prsou a neobdařené ženy si vycpávají podprsenky čím se dá………..o mužích ani nemluvě, i když v tomto případě ženy jistě dominují.
No a já své jméno doslova nenáviděla.Barbora bylo moje prokletí. Kluci se mi posmívali Bramboro, ti důmyslnější chtěli vědět, zda se v noci dostatečně přetáčím – to abych prý z jedné strany nenahnila…zabíjela bych pro jiné jméno. Příjmení jsem začala nesnášet někdy v průběhu těch let. Nejdříve mě štvalo to příšerné „ová“ – hlavně při vyplňování různých dokumentů, pak už asi i samo o sobě. Přesto jsem si dovolila uvažovat vážněji o jméně až jako terapeut a to asi v roce 2006. Jednak jsem už nějakou dobu praktikovala kabalistickou numerologii – takže jsem měla povědomí o přínosech a hrůzách mého jména – ale také jsem se stále více cítila jako lhář,když jsem se měla představit.
Došlo to až takové míry, že mě moje pocity donutily k ráznému a rozhodnému kroku – začala jsem hledat druhé křestní jméno. Jednak to byla úředně nejsnazší cesta k nějaké změně, jednak jsem na víc neměla Sílu. Počítala jsem tisíce kombinací, rok a půl !!! Tak mě napadá, že jsem si měla koupit aktiva nějakých papíren, tahala jsem do kontejnerů tuny popsaných listů, ale bezvýsledně. Žádná kombinace nebyla možná. Všechno bylo plné smrti, rozvodů, nemocí….cítila jsem jak bojuji proti větší síle, která se mě snaží dohnat k radikální změně. Přesto jsem odolávala a dupala si nožkou, jako rozmazlený zmetek.
„Ne a ne,bude po mém.“ ….Nebylo ! Ono to tak totiž chodí. Když Duch zavolá, nemá smysl pádlovat proti proudu.
Jednoho pěkného – a zoufalého dne – kdy jsem si měla nechat dělat tunu vizitek, došla mi má nekonečná trpělivost a zvolala jsem do prostoru : “ Tak jo sakra ! Vzdávám to, sama na to nepříjdu. Jsem ochotná vzít si úplně jiné jméno, jak to chcete, ale netuším jaké. A právě teď potřebuji jméno. Prosím pokorně anděly, dejte mi prosííííím jméno! “
Hlavou mi proběhlo snad 220V, bolestivě mi hlavou proletělo TAISHA. Celé tělo začaly zaplavovat horké vlny, rozbušilo se mi srdce jako při pohledu do plné ledničky a já si uvědomila, že jsem Taisha. Od narození jsem TAisha. Vždycky jsem byla. A nechápu, jak to,že jsem svoje jméno zapomněla. Chvíli mi trvalo, než si prožitek sednul s logikou, která se mě snažila přesvědčovat, že to je, samozřejmě, logicky vzato hovadina. Napsala jsem si na papír Taisha. Bylo to tááák přirozené. Jako dýchat. Ale to bych nesměla být já, kibic, neustále spěchající,abych ihned nekritizovala, že potřebuji i příjmení. Nějaká síla mi otočila hlavu doprava, kde se o stěnu opírala jedna jediná kniha. Byly to nějaké tajné nauky, Tibet,nebo Indie. Už nevím. Ale to jméno zející z bílého obalu ….TAUM. Popadl mě amok a propiska se rozjela po papíře.
„Ová“ jsem rovnou vynechala. Co s ní taky? Taisha TAum mi, ale neznělo a když jsem se podívala na karmagram, zježily se mi chlupy. Ne, tahle čísla ne. „Přičtii jedničku a bude to čisté“ probleskl mi hlavou cizí hlas. „JEdničkju?“ To je třeba písmeno „A“ zašrotovalo mi v kedlubni. „TAUMA ! No jasně!“ A už jsem ničila další papír. „PANEBOŽE!!“ byl to obrazec snů. Totálně čístý, plný čísel, po kterých jsem toužila………a tak vzniklo moje jméno. To byla, ale první fáze.

S tímto jménem jsem se rok pohybovala po profesionálním světě, ale úředně mi zůstávalo to staré. Brrrrrr. KDyž jsem zvedla telefon a představila se TAuma, na druhé straně se ozvalo “ a paní Javůrková, tam není?“. Zvolila jsem tedy opačnou taktiku. Při dalším zazvonění jsem se představila Javůrková, na druhé straně se ozvalo zmatené :“a paní TAuma tam není?“ Jestli se teď dobře bavíte, tak já dnes už taky, ale tehdy jsem šílela. Co ta Vyšší síla po mně chce? Jméno pracovní už mám jiné, tak o co jim jde? Ještě chvíli jsem trpěla natvrdlostí, než mi to došlo. Když změna, tak úplná. Jinak to není změna. Je to jen placebo, je to šmuk. Ten kdo si mění jméno jen na oko, obelhává nejen druhé – aby tak vypadal zajímavě – ale lže hlavně sobě.Nežije skutečně. A život je zatraceně krátký na to, abych si nesplnila sen, který mám skutečně v rukách jen já. Uvědomila jsem si to. Ten kdo takovou změnu neudělá skutečně, je srab. Bojí se změny, bojí se rodiny, bojí se sousedů, bojí se úřadů, bojí se ……….hlavně sám sebe, bojí se života.
Do druhého dne jsem vyrazila do boje s úřady a vyhrála jsem – po dvouměsíční bitvě.
Do roka jsem zpozorovala neskutečně velké změny, přesně takové, jaké sliboval nový karmagram – a moje skutečné jméno, jméno mojí duše.
Přesto trvalo ještě další asi rok, než mi došlo, že tohle všechno jsem musela projít, protože tak to u šamanů je. Tato hluboká změna je součástí nejen šamanské proměny, ale i procesu zvaného „smazání osobní historie“, či nutné změny dohod společenských, na ty šamanské tj.“vymanění se z iluze tohoto světa“.
KDyž jsem se pak ohlédla, viděla jsem Boží plán, naprosto jasný, pevný, který mě vedl jako dítě přes hlučnou silnici, aby mě dovedl tam kam má, do bezpečí…
Možná si teď říkáte : „A co já s tím? Nejsem šaman, netrpím tím, že mi naši dali blbý jméno.Proč bych měl uvažovat o změně? Proč si jména mění i, takříkajíc, normální lidé? “

Pokusím se to vzít z gruntu:

Na prvním místě si musíme uvědomit na čem stojí nauka o numerologii, nebo o jménech. Numerologie vychází z tisíceleté tradice Talmudu – což je židovská nauka. Obsahuje velice staré učení Kabalu. Mimo jiné kabala tvrdí, na základě velmi starých pozorování, že každé písmeno vyzařuje nějakou energii – chcete-li vibraci. Tu vyjádřili číslicemi. Jestli-že dáme více písmen dohromady (jméno) pak se energie prokombinují a spojí v jednu, která zároveň obsahuje všechny ostatní, ze kterých vznikla. Tato energie pak neustále svými kvalitami ovlivňuje toho, kdo nosí dané jméno. Čím víc lidí zná a vyslovuje to jméno, tím silněji působí energie na vlastníka jména. Proto se jména z křestu neberou v úvahu. Nejsou v úředních dokumentech, ani je nikdo nezná. Proto musí změna proběhnout papírově, tedy úředně a jméno se musí užívat. Čím víc lidí bude toto jméno znát, tím silněji bude jeho energie fungovat.
Nevěřili byste, jak obrovský vliv jméno má. Dobře se to pozná, když si člověk spočítá jména známých osobností, těch, kteří si vzali život, zahynuli, umřeli na rakoviny, měli maniodeprese, byli vyjímeční duchovně, tvořivě , obchodně apod………..a pak vidíte, že obrazec dodetailu popisuje tyto věci. Prostě co je jménem psáno, to je i v osudu dáno !
Jste nemocní, máte v životě peklo, duševní a fyzické nemoci, problémy ve vztazích, neurozy………najdu to ve vašem jméně. Pak je na snadě, že řešením je jméno změnit. A ovlivnit svůj osud jak se dá.

Jsou lidé, kteří se ptají, zda se to smí. KDyby se to nesmělo, tak nás to vyšší moc nenaučí, to je jedna věc. Druhá věc je ta, že ne každý „uslyší“, že tato možnost je . Ne každý najde odvahu, postavit se zastaralému myšlení rodiny, sousedů, přátel…………..prostě, ten kdo má slyšet, uslyší a hne svým kolem osudu.
Dalším aspektem, který musíme vzít v úvahu je fakt, že nějak jste se narodili a to vám neodpáře ani Bůh. Tam duchové zakódovali to, co nechtěli, abyste změnili.

Jaké máte možnosti?
1) změna úplná, jako u mě. Sakum prdum celé jiné jméno. Co to obnáší? Handrkování se s úřady, protože musíte prokázat, že křestní jm. i příjmení existují – a musí je posvětit soudní znalec. Ten stojí 500kč za posudek. Dále musíte úřednici přesvědčit a to písemně, že máte závažné důvody. Máte-li naivní pocit, že vaše jméno je vaše věc, stejně jako váš život, tak na to zapomeňte. To úřednice bude rozhodovat o vašem životě ! Nebo vašich dětí. Jsme směšný národ. Celému světu pro smích a dobře nám zato. Když se v USA dítě pojmenuje „prasklá gumička“ (jistě znáte ten indiánský vtip) pak u nás toto jméno dovolí v anglické podobě, protože bude hezky znít. Co je úřadům do toho, jak hanlivý význam to má ! Hlavně, že je americké !!!
Ale kdyby jste toto jméno přeložili, už bude problém………..v tomto případě říkám „naštěstí“.

Ať je to jak chce, co jméno to 1000kč a měsíc čekání. Taky nějaké ty kolky za padesátku.

Vážné důvody:
Poradím ráda, protože vážný důvod zákon neurčuje, je to na náladě úřednice.
Zkuste náboženské přesvědčení ………..když to nepřijmou, zažalujte je za omezování náboženských práv a svobod, to on vám právník rád poradí .

Také můžete říci, že vám to doporučil terapeut. Neříkejte lékař, ale terapeut. Nebudete lhát a jim není nic do „lékařského tajemství“ takže nemůžou vyžadovat žádné dobrozdání. A oni to vědí.

Další kalibr je, neslučitelnost vašeho života a vaší rodiny, touha osvobodit se od problematických vztahů, které vás zatěžují……………

Také můžete napsat, že vám to zákon nezakazuje a umožňuje, tak prostě proto……….hmmm, jak znám úřednice, ty by si na vás smlsly.

2) druhou možností , snazší, je vsunout za první křestní jméno ještě druhé a tím doladit obrazec. Je to zdarma, za 5 minut, jen co vyplníte formulář. Do 14 dní máte nový rodný list a je to.
Žádné vysvětlování, do toho jim nic není. Jen musíte dodržet, aby toto jméno bylo v knize soudní znalkyně „JAk se bude vaše dítě jmenovat“. M. Knappová. Pak už nemůže úřednice cuknout.

A ještě zajímavost:
indiáni , domorodé obyvatelstvo, vždy mělo a dodnes má, velmi zajímavý a poučný postoj ke jménům.
NArodí se dítě za bouřky, jmenuje se Bouřka. Povyroste a začne být zručné třeba v malování. Pak si změní jméno na „Krásný obrázek“. Povyroste a projeví se jeho nadání na lov. Jméno si změní na „Neminu cíl“. atd. Všichni ho v tom podporují, ba se to vyžaduje. Člověka jak roste, a osobně se vyvíjí, následují nová jména, ta, která vyjadřují kdo je, jaký je. JE TO NÁÁÁDHERNÝ ZVYK. A já nechápu proč to nemůže být i v naší společnosti. Utopie? Proč?! Vždyť vaše jméno nikoho nikde nezajímá! Všude chtějí rodné číslo. Tak ať mají svá čísla a my si budeme říkat třeba „Rozvíjej se poupátko“.
Přeji vám, aby úřednice, která vás bude vyřizovat, byla dobře naladěná, dobře najedená, dobře pomilovaná a aby jí právě zvedli plat. Pak máte šanci proplout birokracií bez modřin a nervových zhroucení

Použití textů na těchto www je povoleno pouze při uvedení původního zdroje ! Jinak se dopouštíte krádeže duchovního díla, což je žalovatelné a neduchovní.

Srpen 5th, 2016 by